„Láska je tak krásná, přepychová věc.“ A právě proto se ji nikdo nechce jen tak vzdát, což je pochopitelná a ta správná cesta. Ale láska se mnohdy může zvrhnout tak, že člověk se na někoho upne až nezdravým způsobem a nedokáže si uvědomit, jak to působí na něj i na jeho okolí.

Jak to vypadá, když je matka na prvním místě?

Maminka je žena, která vás přivedla na svět. Jde o ženu, ke které bychom měli celý život nést úctu, ona nás vedla na tu správnou cestu, ona nás vychovávala a ona tu pro nás byla v těžkých situacích, proto bychom jí to všechno měli nějakým způsobem vrátit. Tady někdy přichází problém – někteří lidé se slepě vidí pouze ve své matce, což je někdy na škodu, obzvlášť pokud se později seznámí s nějakým partnerem či partnerkou.

Ačkoliv je krásné, že daná osoba na svou matku stále myslí, tak odkládá svou drahou polovičku na druhé místo. Může například nastat situace, kdy v nějaké těžké situaci zvedne mobil a místo svému příteli či přítelkyní zavolám mamce a radí s mamkou, co má dělat… To vede jen k nesrovnalostem, protože se ten druhý cítí ublíženě, když se raději radí se svým rodičem místo někoho, s kým plánuje, nebo už má vlastní rodinu.

Lze bojovat s jeho/její matkou?

Jistým způsobem určitě jde, ale nikdy bychom to neměli zkoušet, protože to vede k daleko horším situacím. Hlavní je, aby se pár dokázal v podobných situacích posadit a společně si promluvit. Měli by si podrobně promluvit o tom, co jim vadí, jak se cítí a vzájemně by se měli pokusit najít řešitelný kompromis, který by oba byli ochotni zvládnout.

Například své polovičce samozřejmě nemůžete zakázat, aby své rodiče navštěvoval, či aby s nimi jinak komunikoval, ale můžete se domluvit na tom, že jim bude volat méně často anebo, že nerozhodnou situaci nejprve probere s vámi a pak může třeba mamce zavolat. Podstatné je, aby to chtěli změnit oba dva a aby byli schopni najít nějakou schůdnou cestu.

Proč se tyto situace stávají?

Mnohdy se to stává, pokud je daná osoba vychovává pouze jedním rodičem – právě matkou. Když nemá nikoho jiného, je jasné, že se na toho jednoho upne. Další případ mohou být jedináčci, protože nemají sourozence, s kterými by si mohli svěřit všechna tajemství a podobně, a na to mají svou matku, kterou později berou více než jako matku, mnohdy je to i nejlepší přítel. A dalším důvodem může být, že daný rodič, v tomto případě matka nějak vážně onemocní a dítě dostává pocit, že by rychle mělo dohnat, co zanedbalo a mělo by se rodiči nějak odvděčit.

Své rodiče máme rádi a je to tak správně, ale musíme si uvědomit, kam až ta naše láska k rodičům sahá a jestli to někdy není už příliš.