S Luckou jsme byly dvě nerozlučné kamarádky, chodily jsme spolu nakupovat, na kávičky, každý víkend jsme trávily společně na diskotéce a bylo nám spolu skutečně fajn. Jedna o druhé jsme věděly vše a neměly jsme před sebou žádná tajemství.

Když jsme si vyrazily na nákupy, ihned jsme věděly, co se které líbí a tak jsme se navzájem přivolávaly ke krásným kouskům, které jsme právě objevily. Společně jsme vyhledávaly slevy a v nich jsme si vybíraly, co si na sebe koupíme. Finále jsme pak završily klábosením u kávy v naší oblíbené cukrárně. Bylo nám spolu neskutečně fajn, do té doby, než se objevil Zbyněk a ona se do něj zamilovala! Lucka se dala se Zbyňkem dohromady a já: zůstala sama.

Najednou jsem byla odsunuta na druhou kolej a místo toho, aby šla Lucka ven se mnou, šla se Zbyňkem. Najednou jí na mě nezbývalo už tolik času a mě to bylo neuvěřitelně líto. Nevěděla jsem, co s volným časem a připadala jsem si, jako by mi někdo sebral půlku mne. Samotnou na nákupy mne nebavilo chodit, na kávu jsem si také sama nezašla a tak jsem trávila volné chvíle doma sama a přemýšlela co dál. Žádný ideální muž se v mém okolí nevyskytoval a tak mi nezbývalo, než trávit volný čas sama. Bylo to velmi nepříjemné období a s Luckou jsme se postupem času přestaly bavit úplně.

Začalo to opět až tehdy, kdy zjistila, že Zbyněk nemá jen ji, ale celou dobu má ještě jednu slečnu. Nastal ošklivý rozchod a Lucka už zas patřila mě. Z toho jsem však usoudila, že kamarádky bychom neměly házet za hlavu, kvůli muži, protože ten je schopen nás opustit, ale kamarádka je ta, kdo nás v této situaci podrží.

Zároveň by ale kamarádka neměla být to jediné v životě, co máme. Měli bychom se umět zabavit i sami a nespoléhat na to, jestli si na nás zrovna někdo udělá čas, či nikoliv. Je důležité mít kamarádku, ale v žádném případě, by pro nás neměla znamenat vše. Určitě neuškodí mít dobrých kamarádek více.