Přiznejme si to hned v první větě: každý chlap alespoň jednou zatoužil o oddálení ejakulace. A kdo tvrdí, že ne, touží po tom pořád. Důvod je jednoduchý. Ejakulací totiž většina erotického vášnění končí. Nemusí končit romantická chvilka, nicméně to hlavní už proběhlo. A navíc, pánové, že se vám pak chce hrozně spát?

Postkoitální únava

„Sex je mnohem lepší než prášky na spaní,“ prohlásil Martin K, samozřejmě v ryze mužské společnosti u žejdlíku piva. Ženská část lidstva tyhle řeči nemá ráda, protože jich se post koitální únava netýká. Pivní společnost se shodla, že tomu tak skutečně je. Ona totiž ejakulace je pro organismus docela fuška, v níž se musí sehrát hormony se svaly. K tomu je potřeba být správně psychicky naladěn. Známe to všichni, když vás bolí zuby nebo manželka vynesla na světlo několik opravdu neférových argumentů, tak na nějaké sexuální roztomilosti nemáte náladu.

Těla se s vyprodukováním dávky spermií a jejich vypuzení ven docela nadře, a tak není divu, že jakmile je hotovo, dostaví se únava a touha po spánku. Jenže když se oddálí výtrysk semene, oddálí se i delší milování, a hlavně, víc si užije i partnerka.

Metod oddálit ejakulaci je více. Jenže mnohdy je to na úkor samotné slasti. Kdo by si chtěl užívat méně třeba tím, že si na své mužství navlékne prezervativ se znecitlivujícím gelem. I obyčejný kondom trochu láskyplný akt prodlouží. Coby antikoncepční prostředek je nenahraditelný, zejména poté co se ukázalo, že hormonální antikoncepční pilulky nejsou k ženskému zdraví zrovna vstřícné. Dnes ovšem existují i pilulky pro pány, které v této záležitosti bezpečně napomohou.

Proto ta úplně nejhloupější metoda, která oddálí nejen ejakulaci, ale i možné další milování, je přehnat to s alkoholem. Možná někdo pije na kuráž nebo na vyvolání nálady. Napít se decentně má smysl, ale všeho s mírou. A v případě očekávání vášnivé noci to platí dvojnásob.

„Nikdy neříkej, že nechceš, když můžeš, protože přijde doba, kdy budeš chtít, ale nebudeš moct,“ říkával můj dědeček a vzhledem k tomu, že žil celý život s jednou ženou a dožil se požehnaného věku, tak věděl, o čem mluví. Ať už se jedná o sex nebo šplhání do kopců. Děda byl totiž vášnivý turista a podle toho, co kdysi babička naznačovala, když se trošku lízla, tak i výkonný hřebec.

Děda byl vůbec kousek. Jednou si mě vzal stranou a spikleneckým hlasem mi ve svém dost důchodovém věku řekl: „Hele mladý. Každý má svůj vkus. Někdo má rád malý prsíčka, jinému vyhovujou velký. Proti vkusu žádný dišputát. Ale stejně nejlepší jsou ty krásně houpavý.“ Dodnes nevím, jestli mě zkoušel, chtěl mě uvést do rozpaků a nebo jen žertoval. Možná všechno najednou, protože já nevěděl kam s očima a už vůbec, co na to říct.

Děda byl snad jediný z rodiny, který se mě jako kluka nikdy neptal, jestli někoho mám. Rodiče sondovali, babička se tvářila nenápadně, když se jakoby náhodou otázala, jestli už mám nějakou holku. Děda jen protočil panenky a poodešel, jako kdyby se v tu chvíli za babičku trochu styděl. Sám jsem tyhle otázky nesnášel a je to jedna z věcí, u kterých jsem se zařekl, že budu jako děda a svých dětí se ptát nebudu. To se totiž celoživotně utajit nedá, takže ten, kdo se to má dozvědět, ten se to dozví.

A ještě u jedné věci mi bylo jasné, že tohle nikdy, fakt nikdy dělat nebudu. Nikdy neplivnu do kapesníku, abych svému dítěti vyčistil obličej. Už jsem dlouho dospělý a vždycky, když si na to vzpomenu, tak se otřepu hnusem. Ten, kdo vymyslel vlhčené ubrousky, by měl dostat Nobelovu cenu. Ani jednu z věcí, které jsem zmínil, jsem opravdu nikdy nedělal. Tak velký byl děda vzor a tak hnusné věci mi maminka prováděla. Jsou to prostě vzpomínky, které mě formovaly. A cimrmanovský klasik by bezesporu poznamenal: a přitom taková blbost…