Klasické náušnice už dnes nikoho nepřekvapí, a to ať je nosí dáma, či muž. Velké ušní lalůčky, jež mají na svědomí roztahováky, plugy a tunely, ale ještě dokážou vzbudit pozornost. Přesto se z nich, zejména mezi mladými, stává poměrně běžná záležitost. Není potřeba to odsuzovat. Různé způsoby zdobení těla se provádí odnepaměti, a právě roztahování ušních lalůčků je zcela běžné například v některých afrických zemích. Zapomeňte tedy na chvíli na svůj názor na toto netradiční zdobení uší a pojďte s námi proniknout do tajů plugů.

Na začátek je potřeba si vyjasnit, že do velkých ušních dírek patří tři druhy šperků – roztahováky, tunely a plugy. Roztahováky, jak už název napovídá, slouží k roztahování ušní dírky. Jedná se tedy zpravidla o zakroucenou tyčinku, jejíž průměr se zvětšuje. Díky tomu si ji v uchu můžete postupně posouvat a dosahovat větší a větší dírky. Tunely jsou kulaté náušnice s dírou uprostřed, takže je vidět skrz ucho. A plugy do ucha? Ty mají nejblíže ke klasickým náušnicím. Přichází v různé škále vzorů, jen mají prostě o něco větší průměr než klasické náušnice, a tak pasují do větší dírky.

Roztahovat se musí pomalu

Abyste si mohli dát plug do ucha, je potřeba nejdříve trochu roztáhnout a nechat uzdravit ušní dírku. To je většinou kámen úrazu, protože člověk obvykle touží začít nosit vysněnou ozdobu hned. Trpělivost ale růže přináší. Příliš rychlé roztahování bolí, navíc hrozí, že bude ucho krvácet, pokud si jej natrhnete. Často se rovněž stává, že se kůže vytlačí ven na zadní stranu ušního lalůčku, což vypadá opravdu nevzhledně. Pak je nutné roztahovák vyndat a nechat dírku stáhnout, takže celý proces je ve finále mnohem zdlouhavější.

Roztahováky se zpravidla prodávají v sadách, takže si koupíte celý set a postupně je vyměňujete od nejmenšího po největší. V ideálním případě byste měli postupovat maximálně o 1 mm za měsíc a v případě potíží (hnisání, zánět) raději zpomalit.

Máme roztaženo, vybíráme plug

I plugy se vyrábí v několika velikostech. Nejmenší začínají zhruba na 3 mm, dají se použít už v začátcích. Rozměry ovšem nejsou jediné kritérium, podle nějž byste měli vybírat.

Druh

Velkou roli hraje druh plugu. Ty s jedním okrajem jsou na nasazení jednodušší. V uchu vypadají větší než ve skutečnosti a vyrábí se z méně materiálů. Mívají drážku na povrchu, aby udržely kroužek na patřičném místě, přesto se častěji ztrácí.

O něco složitější je nasazení plugu s dvojitým okrajem. Dírka musí být trochu větší než rozměr plugu. Neměli byste s ním vytáčet, aby se do ucha vešel. Násilím jej nevkládejte.

Materiál

Oblíbené jsou zejména dřevěné plugy do ucha a další organické materiály. Nezapáchají totiž a tvoří se na nich mnohem méně mazu. Čistit se však musí, aspoň jednou za tři dny.

Často se setkáte s kovovými šperky, u těch je čištění ještě nutnější záležitostí, protože usazovaný maz začne velmi rychle zapáchat. Omývat je stačí vodou s mýdlem, avšak doporučují se i nejrůznější dezinfekce.

Dezinfekce jsou vhodné také na silikonové a akrylátové plugy do ucha, ovšem neměly by obsahovat alkohol, mohlo by dojít k poškození. Silikon a akrylát jsou rovněž velmi oblíbené, jelikož jsou měkké, a tak se dají zmáčknout a vložit do dírky menší velikosti.

Díra v uchu není na stálo

Pokud se lidé na nošení plugů, tunelů a roztahováků dívají pohoršeně, zpravidla je to z důvodu, že přemýšlí, jak bude asi dotyčný vypadat v padesáti letech s takovou dírou v uchu. Nebo i dříve, až se mu plugy přestanou líbit. Tyto starosti jsou ovšem zcela bezpředmětné. Jestliže díra není velká, časem může zarůst i sama. Případně se dá vše řešit chirurgicky, ucho se rozřízne a opět sešije k sobě, jizva zůstává jen minimální. Není důvod se plugů bát.